Venkovské události

Termín akce:

12. 5. — 30. 9. 2017

Popis akce:

Termín výstavy: 12. 5. – 30. 9., v květnu přístupná: po – ne 9 – 12 h a 13 – 16 h

Vernisáž: 12. 5. v 18 hodin. Tvorbu Františka Bárty představí Mgr. Pavel Klíma, ředitel základní školy v Malšicích na Táborsku, který se sám aktivně věnuje výtvarné tvorbě – je členem výtvarné skupiny KOSA a členem Asociace jihočeských výtvarníků.

Klukovské rošťárny a lumpárny za školou, zápas sedláka o život a žebřiňák doháněný bouří, nelítostná hospodská rvačka, navztekaný muž trestající záletníka, výprask nezbedného dítka, milenci na stráni za vsí, kluci na ledě, hašteření mezi sousedy, myš lapená v pastičce. Veškeré ty zábavné ale i vážné epizody z života na vesnici byly zdrojem námětů a nápadů pro tvorbu malíře Františka Bárty (1906 – 1995), jehož kresby po celou letní sezónu oživí zdi chodby prelatury borovanského kláštera.

Kontext autorovy tvorby

František Bárta byl nadaným samoukem, jehož výtvarná dráha se odkrývá až dvacet let po jeho smrti. Vyučil se malířem, ale chodcem na štaflích se nestal, pracoval řadu let jako poštovní zřízenec. Svůj první obrázek vytvořil v roce 1918 – jednalo se o zátiší s ovocem, na které si barvy tajně vypůjčil od tatínka a přiznal se k tomu v přípisu na zadní straně malůvky. Později během svého života byl s manželkou, která měla německé kořeny, ale k nacistům se nepřihlásila, odsunut z pohraničí a žil po celou válku v cihelně v pražské Hostivaři. A právě tam se urodilo nejvíc obrazů, zčásti pociťovaných jako historické ilustrace. V malbě akademicky nikdy nepoučený, avšak talentovaný a plný podnětů, navazoval prostřednictvím svých obrázků pouto s venkovskou společností. Kdybychom hledali vzory, které mohly autora ovlivnit, pak nejbližší cesta povede k Vlastimilu Radovi, který venkov mapoval stovkami kreseb, a idylický úsvit jakoby prosakoval k Bártovi z díla mistra Josefa Lady.

Charakteristika díla

Bárta se ve svém díle projevuje jako břitký karikaturista a trefný ilustrátor. Osobitě pojímané figurální scény ze života venkovanů zaznamenává převážně jen černou pastelkou, uhlem či tužkou. Promítá je na papír s přídělem ironie, v groteskním hávu, ale vždy s jakousi vnitřní vlídností. Povětšinou žertovný děj, často na hraně černého humoru, je ještě posilován vepsanými krátkými poznámkami - názvy. Některým svým obrázkům propůjčil strašidelný až hororový obsah, zatímco jiné kreslil v přívětivé náladě. Každou situaci však zvěčnil tak, jakoby sám byl jejím účastníkem a měl ji zakořeněnou v srdci. Byl sousedem hrdinů ve svých kresbách, kterým kolovala v žilách krev nezbedníků, šibalů a záškodníků, vykuků, morousů i mudrlantů, hrdinů i zbabělců – lidské typy měl odpozorované dokonale. Staticky ztvárněný, a přesto tak živý příběh je jeho prostředkem k výsměchu, pohlazení, pokárání, zastrašení, varování a poučení. Kresby jsou jako kalendářem událostí, které se přehnaly všemi ročními obdobími pod střechami chalup, přes náves, zahrady, pole a lesy. Příběhy jsou zarámovány dobovým ustrojením postav a prostředím, ze kterého na pozorovatele dýchnou staré časy jako z omšelé čítanky minulých věků.

Obrázky Františka Bárty dokáží vykouzlit úsměv na tváři, ale také přivodit nelibost, když nastaveným zrcadlem odráží něco nekalého. Přestože autor prožil dvě světové války, zachoval si kyprou mysl taškáře. A právě tím posiluje každého, kdo prohlíží jeho dílo. Vrací člověka do časů jen zdánlivě hravých, neboť od slunce do slunce panovala na vsi dřina a starost, rozmělňovaná jen drobnými kousky radosti. Jeho obrázky připomínají hrubé dlaně venkovana, rozehřívající se u teplé pece po návratu z mrazivé noci. Jsou nasáté vším, co život v dobrém i zlém naděluje.

V článku je čerpáno z textů Pavla Šmidrkala z katalogu František Bárta, Venkovské události vydaného v roce 2013 Obrazárnou Špejchar, Želeč u Tábora.

Typ akce: Výstavy

Zpět na kalendář akcí